V dnešním díle si sedáme do obyčejnosti – toho tichého prostoru, kde se naše duše může konečně nadechnout. Mluvím o tom, jak jsem přestala hrát hru „dokonalých Vánoc“ a co se stalo, když jsem přestala honit za pozlátkem a začala vnímat to, co je skutečné. Tento díl je pro tebe, pokud cítíš tlak výkonu. Pro tebe, která víš, že víc neznamená lepší. Pro tebe, která toužíš po klidu u stolu, po smíchu bez očekávání, a po chvílích, které chtějí být – jen prožité. Poslouchej, jako bys seděla se mnou u šálku kakaa. Bez soudů. Bez „měla bych“. Jen s otevřeným srdcem k obyčejnosti, která je ve skutečnosti revoluční. Pokud tě téma ještě víc zajímá, najdeš tu další podněty: https://martinachomatova.cz/denik-dovol-si-zarit/ Tenhle díl tě zve: dovol si obyčejnost. dovol si klid. a dovol si být se všemi nedokonalostmi, které tě dělají lidskou.